[…] AFFETTO sestavilo program z duchovních skladeb anonymních tvůrců 14. století a kompozic současných českých skladatelů, předneslo je v pořadí svého vzniku. Umělci se zabývají výkladem historické literatury a považují za legitimní vnášet do interpretací skladeb jejich vlastní duchovní, osobní a umělecké identity. K tomu také bezpochyby patří jejich brilantní pěvecká a ansámblová technika. V jejich podání zažívá posluchač mnohostrannou různorodost. Zpěváci ovládají nejrůznější techniky různých oborů, operní vzdělání mají do jednoho. Vše co prezentují (ať vícehlasý chorál, Schütze, Bacha, Arvo Pärta nebo spirituál Nobody knows jako přídavek) je strhující, vše vychází z čisté intonace a přesného frázování každého ze sólistů, které neiritoval ani dlouhý dozvuk v st. blasijském dómu. Tyto kvality na sebe upoutaly především v poměrně komplikovaném čtyřhlasém motetu Veni vere od Petruse Wilhelmi de Crudenz z 15. st., ve kterém je každá hudební linka podložena vlastním textem. Další obrovskou kvalitou Affetta je schopnost vcítit se do výpovědi svého kolegy, soustředěně sledovat jeho hudební linku a ze čtyř hlasů zformovat ansámbl tak, že výsledek je dokonalý. Uvážíme-li k tomu, že Affetto nemá uměleckého vedoucího, nýbrž všichni čtyři umělci se společně podílejí na utváření svých uměleckých idejí, je jejich výkon pozoruhodný. K hutnosti produkce přispěl Martin Jakubíček za varhanami odkud propojoval jednotlivé kompozice krátkými meditativními improvizacemi. Tím jednotlivé hlasy a varhanní zvuk znamenitě splynuly v homogenní celek náboženského ladění, v pokoj a krásu. […]
Badische Zeitung, 10. 8. 2004
[…] S ovacemi ve stoje se jen nerado loučilo publikum se zpěváky po jejich obsáhlém koncertu a třech přídavcích: čtyřčlenný vokální ansámbl "Affetto" z Brna (CZ) doprovázený na varhany Martinem Jakubíčkem fascinoval a nadchl posluchače 138. zámeckého koncertu, na kterém zazněla díla od pozdního středověku až do doby současné v latině, angličtině a češtině. Kontratenor Jan Mikušek, tenoři Marek Olbrzymek a Vladimír Richter, stejně jako Aleš Procházka se svým hlubokým basem přesvědčili hned na začátku. Každou část Kodexu Speciálníku interpretovali patřičně energicky nebo něžně lyricky adekvátně jejímu obsahu. Neobyčejně upoutal kontratenor Mikušek disponující krásnou přirozenou barvou svého hlasu přebírající vysoké sopránové polohy. Umělecky a interpretačně nejdůležitějším dílem večera bylo "De profundis" (Z hlubin volám k tobě Pane) z pera Arvo Pärta. Působivě vynikly kontrastující světlé a tmavé polohy, obrovské napětí vystupňované z tichého pianissima do ohromujícího fortissima.. Na závěr se umělci rozloučili úpravami spirituálů Amazing Grace, Nobody knows a Steal away. […]
Numer 266, 11/2003
[…] Vrcholem koncertu bylo jednoznačně provedení meditativního De Profundis estonského skladatele Arvo Pärta, jehož vokální dílo interpretuje na vynikající úrovni anglický The Hilliard Ensemble. Affetto právě v Pärtovi dokázalo, že snese i takovéto srovnání. […]
MF Dnes 9. 9. 2003
[…] Těžištěm zvoleného festivalového programu Affetta byla především hudba renesanční a barokní. Jednotlivé hlasy se v chrámové akustice spojily s intonační čistotou v ojedinělou barvu, které vévodil u nás málo slýchaný kontratenor. Skutečným zážitkem se v jejich provedení stala malá kantáta Lupi (Vlci) od brněnského skladatele M. Štědroně, která byla napsána na podzim roku 2001. Jako textová předloha sloužily výňatky z kázání Milíče z Kroměříže, předchůdce Jana Husa, s názvem Grex perditur ex luporum invasione – tedy něco jako Cesta pravá je zatarasena vpádem vlků, a to Lupi matutini, Lupi meridiani, Lupi vespertini a Lupi nocturni. Toto téma bylo autorem úsměvně zpracováno a díky skvělému provedení souboru Affetto, jehož výkon lze jen vyzdvihnout, působilo na publikum velice pozitivně. […]
Opus musicum 5/2002
© 2012 AFFETTO | všechna práva vyhrazena | Autor: Jiří Císař - HTML kodér